Informační servis AKSKP k současné situaci

09.04.2020

Autoři: tým AKSKP 

[aktualizováno] Přinášíme Vám užitečné (nejen) právní informace týkající se aktuálně probíhající pandemie koronaviru a souvisejících opatření státu. Každý den přidáváme nové téma, sledujte nás! O čem si můžete přečíst?

  1. LEX COVID-19
  2. Nová podpora pro OSVČ - "pětadvacítka"
  3. Cesty do zahraničí, zrušené dovolené
  4. Aktuální úlevy pro podnikatele a jejich zaměstnance
  5. Smluvní povinnosti
  6. Bude stát hradit škodu v důsledku krizových opatření? + AKTUALIZACE
  7. Daňové úlevy a EET
  8. Odklad splátek úvěrů a hypoték, úvěry k překlenutí krizového stavu 
  9. Zaměstnavatelé a zaměstnanci v době koronavirové
  10. Granty od Evropské komise na pomoc při boji proti COVID-19
  11. Bezplatná právní poradna

TÉMA: LEX COVID-19

Vláda České republiky na svém jednání konaném dne 31. března 2020 schválila návrh zákona ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2, který obsahuje zásadní změny v oblasti práva procesního, insolvenčního, exekučního a obchodních korporací.

1. Procesní právo

V procesním právu se navrhovaná opatření dotýkají výlučně prominutí zmeškání procesních lhůt. Úprava se bude vztahovat jak na civilní řízení, tak řízení správní, exekuční, insolvenční či trestní. Pro aplikaci pravidla bude nezbytné, že promeškání lhůty nastalo v důsledku mimořádného opatření, přičemž takové opatření znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provedení úkonu. Prominutí není automatické, bude o něm rozhodováno na základě návrhu osoby oprávněné k procesnímu úkonu, přičemž je třeba dodržet lhůty k podání žádosti, které v závislosti na druhu řízení trvají 3-15 dní od ukončení mimořádného opatření.

2. Právo právnických osob

Po dobu trvání mimořádných opatření při epidemii se mají uplatnit opatření, jejichž účelem je umožnit kontinuitu v rozhodovacích procesech právnických osob. K zachování možnosti rozhodování nejvyššího orgánu bude mít tento orgán možnost rozhodovat per rollam nebo s využitím technických prostředků, tedy tak, aby se nemuselo konat zasedání valné hromady v obvyklé podobě, a to i tehdy, pokud tento způsob společenská smlouva společnosti nepřipouští.

Další opatření se vztahuje k zachování činnosti volených orgánů. Uplyne-li členu voleného orgánu funkční období v době trvání mimořádných opatření nebo v době 1 měsíce po jejich skončení, funkční období člena orgánu se prodlužuje až do uplynutí 3 měsíců od skončení mimořádného opatření, ledaže člen voleného orgánu vysloví s takovým postupem nesouhlas. Kromě toho vzniká volenému orgánu, kterému neklesl počet členů pod polovinu, možnost jmenovat náhradní členy orgánu (kooptace), a to i přes to, že takovou možnost nepřipouští společenská smlouva.

3. Exekuční právo

Bez přímé vazby na mimořádná opatření má dojít k novelizaci exekučního řádu, jejímž účelem je ukončení exekučních řízení, která jsou po delší dobu vedena bezvýsledně. Exekutor bude mít nově povinnost zastavit exekuci, ve které po dobu posledních 3 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn žádný majetek postižitelný v exekuci. Oprávněný bude moci rozhodnutí zvrátit složením přiměřené zálohy na náklady exekuce.Bude-li tento stav pokračovat i nadále, po 9 letech trvání exekuce exekutor rozhodne o zastavení exekuce, přičemž oprávněný nebude mít možnost toto rozhodnutí jakkoli zvrátit.

4. Insolvenční právo

V rámci insolvenčního práva má dojít k přijetí změn, které mají zamezit velkému přílivu nových insolvencí z důvodu přijatých mimořádných opatření a ochránit dlužníky, které pro mimořádná opatření nemohou plnit své povinnosti.

Mezi nejvýznamnější opatření spadá odklad povinnosti dlužníka podat dlužnický insolvenční návrh. Nebyl-li dlužník k 12. 3. 2020 v úpadku, není povinen do uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření (nejpozději však do 31. 12. 2020) insolvenční návrh podat. Pro věřitelské insolvenční návrhy má platit poměrně tvrdé omezení. K věřitelským insolvenčním návrhům podaným až do 31. 8. 2020 se přihlížet vůbec nebude. Věřitelé budou moci svůj návrh (opětovně) podat až po uplynutí této doby.

Na dobu 3-6 měsíců bude možné vyhlásit tzv. mimořádné moratorium, a to na návrh dlužníka, který může být podán dokonce i před zahájením insolvenčního řízení. Podmínkou je, aby mimořádné moratorium bylo navrhováno z důvodu mimořádných opatření, což bude dlužník prokazovat čestným prohlášením. Mimořádné moratorium za podstatně mírnějších podmínek poskytne dlužníkovi stejnou ochranu jako moratorium standardní (např. nemožnost výpovědi smluv ze strany dodavatelů).

Pro dlužníky, kterým bylo schváleno oddlužení, navržená předloha poskytuje úlevy v případě, že jejich schopnost plnit splátkový kalendář byla nepříznivě ovlivněna mimořádnými opatřeními. Z uvedeného důvodu může být rozhodnuto o snížení výše splátek, případně může být dlužník osvobozen od zbytku neuhrazených splátek. Naopak pro následky mimořádných okolností nedojde ke zrušení oddlužení dlužníka.

TÉMA: NOVÁ PODPORA PRO OSVČ - "pětadvacítka"

Vláda rozhodla o zavedení kompenzačního bonusu ve výši 25.000,- Kč pro OSVČ zasažené současnými opatřeními proti šíření COVID-19. Vládní návrh byl schválen Parlamentem a lze o něj požádat do 29. června. Podmínkou je, že OSVČ nemohla svou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz,
  • karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance,
  • péče o dítě,
  • omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ,
  • omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti.

Další podmínky:

  • Podnikání je hlavní či vedlejší činností OSVČ, nesmí jít však o souběh se zaměstnáním; platí tedy také pro studenty či důchodce;
  • Musí se jednat o osobu, která byla OSVČ ke dni 12.3.2020, nebo aktivovala svoji činnost později v případě, že měla přerušenou činnost ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019 (sezónní podnikání);
  • Příspěvek se vztahuje na všechny OSVČ, tj. ty podnikající podle živnostenského zákona i jiných zákonů (zemědělci, umělci, autoři, znalci, lékaři, architekti, daňoví poradci atd.).

Splnění podmínek doloží žadatel čestným prohlášením v rámci žádosti, která je zveřejněna ZDE. Žádost je zapotřebí podat u příslušného správce daně (ten, ke kterému podává OSVČ daňové přiznání). O vyplacení kompenzačního bonusu lze požádat již nyní (od 9. dubna), výplata se očekává od 20. dubna.


TÉMA: CESTOVÁNÍ DO ZAHRANIČÍ, ZRUŠENÉ DOVOLENÉ

1. Mám zaplacený zájezd do zahraničí u cestovní kanceláře s odjezdem v nejbližších dnech, jak mám postupovat?

Kvůli zákazu vycestování všech českých občanů a osob s trvalým pobytem v České republice nemůžete do zahraničí vycestovat. Dokud bude platit tento zákaz, můžete vy i cestovní kancelář od smlouvy odstoupit. Cestovní kancelář bude v takovém případě povinna Vám vrátit celou cenu zájezdu.

Vycestovat je aktuálně možné pouze ve výjimečných případech: https://www.mvcr.cz/clanek/vyjimky-z-omezeni-cestovani.aspx  

2. Cestovní kancelář nabízí namísto zrušení pouze změnu termínu zájezdu, musím jej akceptovat?

Nemusíte. Pokud nebude možné vycestovat z České republiky, pak cestovní kancelář nemá možnost poskytovat služby, ke kterým se zavázala ve smlouvě o zájezdu, a zájezd bude zrušen. Je možné se s cestovní kanceláři domluvit na změně termínu zájezdu (tedy na změně smlouvy), k tomu je ovšem nezbytný souhlas obou stran. Pokud nesouhlasíte a dojde k odstoupení od smlouvy kteroukoli ze stran, bude cestovní kancelář povinna celou cenu zájezdu vrátit.

3. Mám zaplacený zájezd do zahraničí u CK s odjezdem za několik měsíců. Mohu též tento zájezd zrušit, aniž bych platil storno poplatek?

V případě, že je odjezd naplánován až za několik měsíců, zájezd nyní bezplatně zrušit nemůžete, jelikož opatření, která zakazují vycestovat, se na termín konání zájezdu nevztahují. Pokud byste se rozhodli pro zrušení, cestovní kancelář je oprávněna vám účtovat storno poplatek ve výši dle smlouvy o zájezdu. Storno poplatku se však můžete vyhnout v těchto případech:

  • stále bude platný zákaz vycestovat - je nutné vyčkat na oficiální prodloužení zákazu vycestovat až na termín konání zájezdu; nebo
  • cesty do cílové destinace budou zakázány - v případě, že vycestovat bude částečně možné, je nutné sledovat status cílové země na stránkách www.mzv.cz. V případě, že bude cílová destinace zemí, do níž není možné vycestovat, nastává situace obdobná jako v předchozím bodě; nebo
  • mimořádné okolnosti v dané zemi/lokalitě - i v případě, že bude možné oficiálně do dané země vycestovat, lze za určitých okolností od smlouvy odstoupit bez úhrady storno poplatku. Jedná se o případ, kdy "v bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu". Tuto skutečnost je však nutné doložit a v žádném případě se nemůže jednat o pouhé obavy či domněnky bez reálného základu.

4. Cestu si organizuji sám, mám koupené letenky a zaplacené ubytování v zahraničí.

Pokud si cestu organizujete sami, je zapotřebí se dohodnout s poskytovatelem služby individuálně. Pokud se to nepodaří, je zapotřebí důkladně prostudovat uzavřenou smlouvu a zjistit podmínky pro odstoupení od smlouvy. Pokud smlouva (či obchodní podmínky) mlčí nebo otázku řeší nedostatečným způsobem, je pravděpodobné, že řešení bude ukryto v právním řádu, kterým se smlouva řídí. Poté je zapotřebí postupovat podle daného právního řádu. Nejedná se však o jednoduchou záležitost, a proto doporučujeme využít služeb advokáta.


TÉMA: AKTUÁLNÍ ÚLEVY PRO PODNIKATELE A JEJICH ZAMĚSTNANCE

Přinášíme přehled nejnovějších úlev pro podnikatele. O dřívějších stále platných úlevách si přečtěte níže.

1. Odpuštění záloh na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky

REŽIM: automaticky

Podle čerstvě schválených zákonů budou živnostníkům odpuštěny minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění od března až do září 2020. Pokud jste již zaplatili zálohy za měsíc březen, nemusíte dělat nic a budou vám automaticky započteny za měsíc září. Jedná se skutečně o odpuštění, tzn. že minimální výši pojistného za živnostníky ve zmíněném období odvede stát, živnostníci budou pouze povinni doplatit případný rozdíl oproti jim stanoveným zálohám.

2. Přerušení povinnosti EET

REŽIM: automaticky

Podnikatelé, kteří aktuálně mají povinnost evidovat tržby v režimu EET nejsou povinni obstarávat si po třech letech nové přístupové údaje. Třetí vlna EET plánovaná od května bude spuštěna až po uplynutí tří měsíců po skončení nouzového stavu.

3. Ošetřovné nově i pro děti od 10 do 13 let

REŽIM: na žádost podanou na ČSSZ

O ošetřovné na dítě ve věku 10-13 let, které nemůže docházet do školy z důvodu jejího uzavření, lze požádat od 26. března 2020. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí se bude vyplácet i zpětně od začátku nařízených opatření. Prodlužuje se také doba, po kterou lze ošetřovné čerpat, a to na celou dobu, kdy budou opatření státu v platnosti. Více na: https://www.mpsv.cz/web/cz/osetrovne

4. Kuzarbeit (= kompenzace náhrad mezd zaměstnancům vyplacené zaměstnavateli)

REŽIM: na žádost po skončení vykazovaného období, tj. po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Za měsíc březen tedy bude zaměstnavatel podávat žádost na počátku měsíce dubna.

Jedná se o režim, kdy zaměstnanci pracují pouze na částečný úvazek, anebo jsou v důsledku vládních opatření zcela doma. Stát pak zaměstnavatelům kompenzuje zcela nebo zčásti náhrady mezd, které jsou zaměstnavatelé zaměstnancům povinni vyplatit. MPSV tento program nazvalo "Antivirus" Aktuální přehled:

Režim A: Nařízení karantény zaměstnancům. Náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu, stát poskytne náhradu v plné výši.

Režim B: Uzavření provozu v důsledku opatření vlády. Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Stát kompenzuje 80 % vyplacené mzdy.

Nově od 26. března 2020

Režim C: Více než 30 % zaměstnanců je v karanténě či se starají o děti. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Stát kompenzuje 80 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim D: Omezení podnikání kvůli nedostatku dodávek v důsledku karantény. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 80 %. Stát kompenzuje 50 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim E: Snížení poptávky v důsledku karantény. Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí). Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci nejméně ve výši 60 %. Stát kompenzuje 50 % vyplacené náhrady mzdy.


TÉMA: SMLUVNÍ POVINNOSTI

Smlouvy se mají dodržovat, a to i v době, kterou v současné době prožíváme. Pokud nezvládáte splnit svůj závazek, prvním krokem by mělo být kontaktování druhé smluvní strany a snaha dohodnout se na změně závazku, změně data plnění či posečkání s placením. Pokud druhá strana nesouhlasí, podívejte se, zda se současnou situací počítá uzavřená smlouva, tedy zda jste mimořádné okolnosti ve smlouvě nějak upravili. Až ve třetí řadě přichází na řadu zákon. Za určitých okolností je možné využít zákonné instituty v podobě vyšší moci, následné nemožnosti plnění a podstatné změny okolností.

1. Smlouvou jsem se zavázal k plnění, které nejsem z důvodu současné situace schopen dodat, a tím jsem se dostal do prodlení. Budu povinen nahradit druhé smluvní straně vzniklou škodu?

Opatření přijatá v důsledku šíření koronaviru je možné považovat za vyšší moc, tedy mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku vzniklou nezávisle na vůli smluvní strany. Důsledkem okolnosti vyšší moci je zánik povinnosti smluvní strany, které vyšší moc plnění znemožnila, nahradit škodu druhé smluvní straně. K využití obrany vyšší mocí je však třeba odpovědět záporně na následující otázky: a) zavázal jsem se smlouvou v době, kdy opatření, která znemožnila dodávku, byla v platnosti, či jejich přijetí bylo možné předvídat? b) byl jsem před vznikem překážky již v prodlení? c) přikazuje mi smlouva i takovou překážku překonat?

I pokud dojde k naplnění všech podmínek a pro vyšší moc nejste povinni nahrazovat škodu, má Váš obchodní partner stále právo od smlouvy odstoupit, s největší pravděpodobností též zůstane beze změn jeho případný nárok na úhradu smluvní pokuty.

2. Smluvní povinnost splnit můžu, ale kvůli přijatým opatřením mě to bude stát mnohem více peněz a námahy. Jsem i tak povinen plnit?

Skutečnost, že je možné i přes přijatá opatření splnit smluvní povinnost znamená, že se nelze zprostit povinnosti k náhradě škody s odkazem na vyšší moc (překážka je překonatelná). Stejně tak zjevně nevznikla ani následná nemožnost plnění, pro kterou by závazek zanikl. Za nemožnost plnění se totiž zásadně nepovažuje situace, kdy lze závazek splnit za obtížnějších podmínek. Pokud tedy splnění závazku spočívá pouze ve zvýšených nákladech, jste povinni svůj závazek splnit.

3. V důsledku vzniklé situace je pro mě smlouva velmi nevýhodná, co tedy mohu dělat?

Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že tato změna založí hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran a zároveň dotčená strana takovou situaci nezpůsobila ani ji nemohla předvídat v době uzavření smlouvy, má dle § 1765 občanského zákoníku právo vyzvat druhou stranu k jednání o změně obsahu smlouvy. Pokud v přiměřené lhůtě k dohodě mezi stranami nedojde, může na návrh smluvní strany o spravedlivém řešení rozhodnout soud. Pozor, jedná se o jedno z nejčastěji vylučovaných ustanovení občanského zákoníku, zkontrolujte tedy, zda jste jej smluvně nevyloučili.

4. Zákazník mi přestal platit/dodavatel mi nedodal objednané zboží.

Pokud jste stranou poškozenou vy, můžete odstoupit od smlouvy, případně se domáhat náhrady škody (nejedná-li se o výše specifikovaný případ vyšší moci) a úhrady smluvní pokuty. Neodstoupíte-li od smlouvy, trvá povinnost dodavatele závazek splnit. To neplatí u závazku, který je nutné splnit k určitému datu (např. ke dni oslavy narozenin, konání svatby), v takovém případě závazek zanikne, pokud odběratel bezodkladně neoznámí dodavateli, že na splnění trvá.

5. Musel jsem uzavřít provozovnu, musím dále platit nájemné?

Nebudete-li mít v nájemní smlouvě ujednáno odlišně, pak jste povinen nájemné hradit i za současné situace. Prostor totiž stále máte možnost užívat (inventura, renovace). Pokud by však došlo k uzavření budovy, ve které se provozovna nachází, a to nikoli z vaší vůle, vzniká objektivní nemožnost prostor jakkoli užívat, přičemž je povinností pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání věci. Tehdy má nájemce možnost slevu či dokonce odpuštění nájemného požadovat.

Doporučujeme s ohledem na podstatnou změnu okolností způsobenou nuceným uzavřením provozovny kontaktovat pronajímatele a pokusit se dohodnout na snížení nájemného po přechodnou dobu.


TÉMA: BUDE STÁT HRADIT ŠKODU V DŮSLEDKU KRIZOVÝCH OPATŘENÍ?

AKTUALIZACE: Jednou z nejčastějších otázek, která byla v posledních dnech v souvislosti s opatřeními kolem COVID-19 zmiňována, byla vedle problematiky pracovních poměrů a smluvních vztahů otázka náhrady škody vůči státu v důsledku krizových opatření dle krizového zákona.

Pod tímto příspěvkem si můžete přečíst plný text příspěvku ze dne 19. 3. 2020 týkající se náhrady škody v důsledku krizových opatření státu. V dané době platila mimořádná opatření vydané vládou ČR ze dne 14. 3. 2020 dle tzv. krizového zákona, která se týkala mj. omezení volného pohybu osob a zákazu maloobchodního prodeje.

Dne 23. 3. 2020 došlo k prodloužení omezení a zákazů vydaných na základě opatření vlády ČR z 14. 3. 2020. Tato skutečnost patrně nikoho nepřekvapila, neboť se dala očekávat s ohledem na vývoj situace nejen v ČR. Současně však došlo ke změně legislativního rámce přijetí opatření dne 23. 3. 2020. Namísto opatření dle krizového zákona, které byly zrušeny, vláda ČR toliko vzala na vědomí opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-1, které prodlužuje omezení a zákazy, vydané dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Tato změna, v celostátních médiích v podstatě neprobíraná, má dle našeho názoru výrazný dopad do řešené otázky nároku na náhradu škody po státu v důsledku zavedení krizových opatření. Opatření ministerstva zdravotnictví je totiž vydáno v režimu jiného právního předpisu, než je krizový zákon. Přitom náhrada škody dle krizového zákona je vázána na opatření vydaná dle tohoto zákona.

Kdo se tedy bude chtít domáhat škody po státu dle krizového zákona, bude muset jednak řešit možná úskalí s tímto nárokem spojené, o nichž byla řeč v předchozím příspěvku (krátká lhůta pro uplatnění nároku, soudní poplatek, nejednotná rozhodovací praxe, apod.), ale současně bude patrně muset svůj nárok omezit pouze na období od 14. 3. 2020 do 24. 3. 2020, kdy příslušná usnesení vlády ČR nabyla účinnosti a došlo tedy ke zrušení předchozích opatření. Pro řadu subjektů tak došlo minimálně k výraznému omezení možnosti uplatnit tento nárok vůči státu.

OPATŘENÍ PODLE KRIZOVÉHO ZÁKONA, nyní zřejmě použitelná pouze od 14. 3. 2020 do 24. 3. 2020:

Řada subjektů po počátečním šoku začíná řešit, jak dostanou ztracené peníze v důsledku zavedení krizových opatření zpět. Do centra dění se dostává § 36 krizového zákona, dle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle krizového zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Na první pohled srozumitelné a jasné ustanovení v sobě skrývá nejedno úskalí či nejasnost:

  • Doposud byl institut náhrady škody dle krizového zákona užíván výjimečně, rozhodovací praxe není bohatá;
  • Poškozený subjekt má relativně krátkou subjektivní lhůtu pro uplatnění, a to 6 měsíců od doby, kdy se o vzniku škody dověděl;
  • Uplatnit škodu je třeba prvně u příslušného orgánu krizového řízení, ten věc posoudí a teprve poté lze nárok uplatnit u soudu. Krizový zákon nestanovuje lhůtu k zaujetí stanoviska u příslušného orgánu krizového řízení (není zde analogie se zákonem č. 82/1998 Sb.);
  • Opakovaně bylo judikováno, že nárok na náhradu škody dle krizového zákona není automaticky osvobozen od soudních poplatků, takže zde vzniká povinnost hradit 4%, popř. 5%, popř. si požádat o osvobození (či částečné) u soudu. Aktuální judikatura tenduje spíše k výjimečnému osvobozování. Není zřejmé, jak tento stav změní vzniklá situace;
  • Rozhodovací praxe dosud převážně řešila případy tzv. konkretizovaných věcí (zničení haly při povodních), kde povětšinou náhradu škody přiznal. V některých rozhodnutích soudů se však objevuje otázka porušení povinnosti státu v rámci přijímání krizových opatření, popř. otázka, zda mohl stát udělat více či nikoliv jako okolnost při posuzování případu. To pochopitelně výrazně mění situaci. Přitom tato podmínka není v krizovém zákonu vůbec zmíněna. Hovoří se jen o zproštění odpovědnosti státu tam, kde si škodu poškozený způsobil sám

Co lze subjektům doporučit?

  • Průběžně si opatřete, získávejte a schraňujte podklady pro případné uplatnění nároku po státu. Na nic nečekejte, lhůta je opravdu krátká;
  • Neočekávejte, že tato "pomoc" bude rychlá, naopak, půjde o běh na dlouhou trať, což v současné době není žádoucí. Na druhou stranu se řada subjektů může časem dočkat zadostiučinění;
  • Počítejte s tím, že se rozhodovací praxe - byť krizový zákon o tom mlčí - může přiklonit k "přísnějšímu" posuzování a řešit bude i otázku porušení povinnosti státu, resp. jejich orgánů, popř. bude posuzovat, zda měl udělat více. Potom řada nároků bude problematických a bude hrozit jejich nepřiznání;
  • Zaměřte se nyní spíše na možnosti bezúročných půjček či jiné pomoci, kterou nabízí nejen stát, o nichž jsme psali dříve. Pro překlenutí současné situace jde jednoznačně o pružnější a jistější (ve smyslu oprávněnosti nároku) nástroj.


TÉMA: DAŇOVÉ ÚLEVY A EET

1. Jaké daňové úlevy zavedlo ministerstvo financí pro podnikatele a občany? 

Ministerstvo finanční ve Finančním zpravodaji ze dne 16. 3. 2020 upřesnilo podmínky úlev pro podnikatele a fyzické osoby v souvislosti se šířením koronaviru. S čím mohou podnikatelé a občané počítat?

Automaticky (bez žádosti) se promíjí:

  • Všem daňovým subjektům pokuta za pozdní podání daňového tvrzení k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 a úrok z prodlení a úrok z posečkané částky z této daně. Podmínkou prominutí je, že k podání daňového přiznání dojde nejpozději dne 1. 7. 2020. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob za rok 2019 je tak nutné podat do 1. 7. 2020;
  • Plátcům DPH pokuta za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1.000 Kč vzniklá za období od 1. 3. do 31. 7. 2020 (za pozdní podání bez výzvy správce daně);
  • Všem daňovým subjektům správní poplatek za přijetí žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro žádosti podané do 31. července 2020;
  • Všem daňovým subjektům pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud byl daňovému subjektu na základě individuální žádosti alespoň částečně prominut úrok z prodlení u této daně nebo jimž bylo na základě individuální žádosti povoleno posečkání úhrady této daně nebo rozložení její úhrady na splátky, a toto prominutí souviselo se šířením koronaviru.

Finanční správa také zřídila speciální webové stránky (zde: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav), na kterých jsou dostupné veškeré nezbytné informace pro daňové poplatníky vyplývající z nouzového stavu vyhlášeného v ČR.

Je však na místě upozornit, že vláda ČR se nevyjadřovala k institutu nespolehlivého plátce dle § 106a ZDPH a ani k přehledu příjmů a výdajů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny. Využití výše uvedených institů tak doporučujeme jen ve skutečně nejnutnějších případech.


TÉMA: ÚVĚRY A HYPOTÉKY V DOBĚ PANDEMIE SARS-CoV-2

1. Kdy mohu požádat o odklad splátek úvěru či hypotéky?

Současná epidemie koronaviru SARS-CoV-2 má či bude mít citelný dopad na platební schopnost některých klientů bank. Česká bankovní asociace proto již minulý týden doporučila komerčním bankám, aby zvážily postupovat v odůvodněných případech vůči klientům z řad spotřebitelů a živnostníků vstřícně a umožnily jim odklad splátek úvěrů a hypoték až po dobu tří měsíců. V současné době se zvažuje rozšíření těchto úlev také na podnikatele.

Je však zapotřebí dodat, že rozhodnutí České bankovní asociace nejsou závazné a zmírňující opatření jsou tak ponechána na rozhodnutí jednotlivým komerčním bankám. Většina komerčních bank v České republice již veřejně prohlásila, že se doporučeními ČBA bude řídit a svým klientům úlevy umožní. Informujte se u své banky o konkrétních možnostech a ověřte si, zda jsou uplatňovány automaticky, nebo je zapotřebí o ně požádat. Pozor, je zapotřebí si ověřit, zda vás banka následně nezařadí do registru dlužníků. V současné době se o tom jedná.

V případě, že nebudete moci splácet svůj závazek vůbec, je zapotřebí věnovat pozornost samotnému textu úvěrové či hypoteční smlouvy, které obvykle tuto problematiku řeší. Obecným možnostem zproštění se smluvní povinnosti podle občanského zákoníku se budeme věnovat v následujících dnech, sledujte tuto stránku. Nezapomeňte také na pojištění schopnosti splácet, které se zpravidla sjednává spolu s hypotékou.

2. Slyšel jsem o možnosti požádat o úvěr od státu ke zmírnění negativních dopadů současné krize. O co jde?

Jednalo se o bezúročný úvěr pro podnikatele zasažené koronavirem bez poplatků, žádat bylo možné o částku mezi 500 tis. až 15 mil. Kč, a to až do výše 90 % způsobilých výdajů projektu. V současné době je příjem žádostí pozastaven, dle vyjádření ministerstva se však chystají další výzvy. Doporučujeme sledovat stránky Ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo.cz a https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/  

Zvýhodněné úvěry k překlenutí dopadů opatření proti šíření koronaviru nabízí i některé komerční banky a Evropská komise, jak si můžete přečíst níže.


TÉMA: ZAMĚSTNAVATELÉ A ZAMĚSTNANCI V DOBĚ KORONAVIROVÉ

1. Mohu zaměstnanci nařídit tzv. "home office" anebo se s ním musím domluvit?

Home office je nutno sjednat, nelze nařídit. Je nutné se řídit § 40, popř. § 43 zákoníku práce, který se jeví s ohledem na existenci § 40 zákoníku práce jako fakticky nadbytečný. Stranám lze doporučit sjednat dohodu o změně pracovní smlouvy, zde zakotvit druhé místo výkonu práce místo, kde se zaměstnanec zdržuje. Pravidelné pracoviště, pokud je sjednáno, lze sjednat další. Zaměstnanec vykonává práci z domova, náleží mu mzda (plat) dle pracovní smlouvy či mzdového (platového) výměru či dle vnitřního předpisu. Režim "home office" lze sjednat tam, kde to druh práce dovolí. V opačném případě je zapotřebí domluvit se s zaměstnancem na změně i druhu práce.

2. Zaměstnanci je nařízena karanténa, co s tím?

Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel dle §191 odst. 1 zákoníku práce musí tuto nepřítomnost zaměstnance omluvit. Zaměstnanci náleží 60 % průměrného výdělku.

3. Zavřeli mně provozovnu, mám doma dítě, o které pečuji, jak to je zde?

Pokud pečuji o dítě, opět je zde překážka na straně zaměstnance. Opět je zaměstnavatel dle § 191 odst. 1 zákoníku práce povinen tuto nepřítomnost zaměstnance omluvit. Zaměstnanci náleží dle § 39 zákona o nemocenském pojištění 60 % denního vyměřovacího základu po dobu 9 kalendářních dní u dítěte do 10 let věku a 16 kalendářních dní, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Vláda ČR tuto problematiku aktuálně řeší a mění (prodloužení doby ošetřovného, aplikace i na OSVČ). Doporučuji sledovat stránky ministerstva práce: https://www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru a vlády ČR: https://www.vlada.cz/.

4. Zaměstnanec odmítá pracovat s odůvodněním, že hrozí ohrožení zdraví a života, co s tím?

Zaměstnanec má dle § 106 odst. 2 zákoníku práce právo odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Současně má povinnost oznámit zaměstnavateli, že se vrátil z oblasti nakažené koronavirem. Neoznámení této skutečnosti může být posuzováno až jako trestný čin. Zaměstnavatel je dle § 103 a 104 zákoníku práce povinen zajistit na pracovišti bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Současně je povinen na své náklady opatřit zaměstnanci ochranné pomůcky. V neposlední řadě je povinen proškolit zaměstnance v tomto směru. Pokud zaměstnavatel není schopen zajistit na pracovišti bezpečnost a ochranu zdraví při práci, popř. ochranné pomůcky, může zaměstnanec odmítnout práci, potom vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele a nárok zaměstnance na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Současně mu hrozí pokuta ze strany příslušného inspektorátu práce. Zaměstnavateli lze doporučit vydat vnitropodniková závazná pravidla pro zaměstnance a důsledně je s nimi seznámit. S ohledem na dynamický vývoj (povinnost nošení roušek na veřejnosti, apod.) doporučuji nepřetržitě sledovat stránky vlády ČR: https://www.vlada.cz/.

5. Omezení provozu zaměstnavatele - co mám dělat, abych "eliminoval ztráty"?

Je třeba postupovat vždy případ od případu. Pokud vydala vláda ČR opatření, kde zakázala přítomnost veřejnosti v provozovně, neznamená to, že tím odpadá povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy. Pokud je zaměstnanec odeslán domů a není učiněn další návazný krok (tzv. částečná nezaměstnanost - viz níže), potom vzniká překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce (opatření vlády je adresováno zaměstnavatelům, nikoliv zaměstnancům) a zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy ve výši 100%. Teoreticky mohou nastat situace předvídané v § 207 zákoníku práce (přechodná závada způsobená poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil zaměstnavatel, závada v dodávce surovin, apod.). potom opět vzniká překážka na straně zaměstnavatele a nárok zaměstnance na náhradu mzdy ve výši 80 % (v případech dle § 207 písm. b) zákoníku práce 60%) průměrného výdělku. V praxi nyní nepochybně častěji může vzniknout tzv. částečná nezaměstnanost. Upravuje ji § 209 zákoníku práce. Vzniká tehdy, pokud zaměstnavatel (v soukromé sféře) nemůže přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných. Výše uvedené platí dle mého názoru i tehdy, pokud nelze přidělovat práci vůbec, nikoliv jen částečně. V takových případech náleží zaměstnanci 100 % průměrného výdělku nebo až 60 % průměrného výdělku, pokud existuje dohoda s odborovou organizací, popř. existuje vnitřní předpis zaměstnavatele, nepůsobí-li u něj odborová organizace. Zaměstnavatelům tak lze doporučit, pokud splňují podmínky § 209 zákoníku práce, vydat vnitřní předpis, kde upraví režim částečné nezaměstnanosti a seznámit s ním zaměstnance. Objevují se názory, že danou věc lze řešit ustanovením § 347 odst. 4 ZP ve spojení s § 69 a násl zák. o ochraně veřejného zdraví, tj. nikoliv náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, ale nemocenskou dle § 192 odst. 1 zákoníku práce, tzn., že prvních 14 dní náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku a pak dávka. Zákoník práce ani zákon o ochraně veřejného zdraví na vzniklou situaci nepodávají jednoznačnou odpověď. Ministerstvo práce a sociálních věcí v tomto směru "nečekaně" mlčí, resp. trvá na stanovisku, že lze případy řešit překážkami na straně zaměstnavatele. Na první pohled logický postup naráží na skutečnost, že opatření byla vydána v režimu krizového zákona, nikoliv zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud nedojde ke změně situace, spíše doporučuji jít cestou překážek na straně zaměstnavatele. Zaměstnavateli není odepřeno ani právo vydat nové mzdové výměry, kde dojde k jednostrannému snížení mzdy (tam, kde to pracovní vztah dovoluje). Limitem potom v základní rovině je výše minimální, popř. zaručené mzdy, popř. zákaz diskriminačního jednání v pracovněprávních vztazích.  


TÉMA: GRANTY OD EVROPSKÉ KOMISE (BOJ PROTI COVID-19)

Aktuálně ke grantům: https://www.jic.cz/finance-covid-19/ 

1. Mám inovativní řešení v boji proti COVID-19. Mohu získat finanční podporu?

V aktuální nelehké situaci se naštěstí docela rychle mobilizují i evropské orgány, které nabízejí možnost získání grantů pro financování inovačních řešení situace okolo COVID-19. Aktuální nejbližší, lze říci i urgentní, výzvou Evropské komise je Applications welcome from startups and SMEs with innovative solutions to tackle Coronavirus outbreak, kdy žádost o tento grant mohou zájemci podávat do termínu 18. 3. do 17:00 u EIC Accelerator, jež je součástí pilotního projektu Evropské rady pro inovace (EIC) v rámci programu Horizont 2020!

Tato výzva byla vypsána pro startupy a malé a střední podniky vyvíjející technologie a inovace související s léčbou, testováním, monitorováním a dalšími aktivitami bojujícími s nákazou koronavirem COVID-19. Na tuto výzvu je alokováno 164 milionů EUR. Všechny společnosti, které mohou v dané situaci jakkoliv přispět, jsou více než vítány se svou žádostí u Evropské rady pro inovace. Financování nemá žádné zvláštní tematické priority a důraz bude kladen na urychlené přidělení finančních prostředků. Bližší informace o podmínkách čerpání a hodnocení žádostí lze najít přímo na stránkách EIC[1].

Lze předpokládat, že EIC bude nadále uveřejňovat i další kola výzev, aby podpořila další inovativní projekty zaměřené na řešení COVID-19, ale doporučujeme neotálet a nepromarnit tak šanci, kdy lze získat finanční prostředky a co nejvyšší měrou přispět k řešení situace. Další podobné aktivity a výzvy, budeme nadále bedlivě sledovat a předávat Vám ty nejaktuálnější informace!

Nenašli jste odpověď? Využijte možnosti bezplatné krátké konzultace.

PRÁVNÍ KONZULTACE ZDARMA

Potřebujete rychlou právní radu v souvislosti se současnou pandemií? Obraťte se na nás každý všední den od 9:00 do 12:00 na tel.+420775013212. Věnovat se Vám bude některý z našich advokátů či koncipientů. Délka konzultace je omezena na max. 10 minut. V případě složitější záležitosti se samozřejmě lze následně dohodnout na převzetí právního zastoupení. Linka bude v provozu do odvolání.

Zdroje:

[1] https://ec.europa.eu/info/news/startups-and-smes-innovative-solutions-welcome-2020-mar-13_en